Opál
Tvrdost turmalínu: 5.5-6.5 (Mohsova stupnice)
Hustota turmalínu: 1.9 - 2.2 g/cm³
Index lomu turmalínu: 1,370 - 1,470
Fascinující barevné odlesky a zhmotněné kouzlo. Opál je známý zejména díky své charakteristické hře barev, tedy opalescenci.
Název tohoto kamene nejspíš pochází ze sanskrtského slova úpala, tedy "drahý kámen". Ve starověku byl extrémně vzácný, a mimo bývalou Římskou říši se v Evropě dlouho nacházely drahé odrůdy opálu jen v oblasti Červenice na východě Slovenska. To se změnilo objevením velkých nalezišť v Americe a Austrálii.
Pokládá se za zesilovač vlastností jeho nositele a ochranný kámen pro lidi narozené do znamení Vah.
Jde v podstatě o ztuhlý hydrogel, který v sobě váže obvykle 6 až 10 % vody. Díky své amorfní struktuře je oficiálně zařazený mezi tzv. mineraloidy.
Za přitažlivé duhové odlesky vděčí sub-mikroskopickým kuličkám oxidu křemičitého pravidělně rozmístěným uvnitř minerálu a difrakci na ně dopadajícího světla. Existují ale i opály téměř nebo zcela bez opalescence.
V současné době se drtivá většina opálů těží v Austrálii, ale nelze opomenout ani opály etiopské, brazilské, mexické nebo ty z americké Nevady. Dále byla přítomnost opálů prokázána i na Marsu, což by mělo být jedním z důkazů, že i zde se v minulosti nacházela voda v tekutém stavu.
Opály nejsou příliš dolné, proto se moc nepoužívají do zásnubních nebo jiných často nošených prstenů. Jsou náchylné na poškrábání i prasknutí při nárazech, a jejich poréznost může při častém vystavování tekutinám navíc způsobit ztrátu opalescence; pod vysokými teplotami mohou opály ztratit či změnit barvu. Stejně tak ultrasonické čištění může způsobit ztrátu lesku a hry barev.
Bílý opál – jak už jeho jméno naznačuje, je to nejčastěji mléčně bílý, křišťálově průhledný nebo částečně průsvitný opál. Hra barev se vykresluje vůči bílému nebo světle šedému pozadí.
Hojně se nachází v již zmíněné Austrálii. Pro šperkové využití je poměrně oblíbený díky svému jemnému duhovému efektu.
Průsvitný až neprůsvitný kámen s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou těla a sklovitým leskem se nazývá ohnivý opál. Výskyt hry barev zde není pravidlem – i bez ní je ceněný pro svou sytou barvu.
Někdy je nazývaný "mexický opál". Nevyskytuje se ale pouze v Mexiku, nýbrž například i v USA, Austrálii a Etiopii.
Nejvzácnější a nejcennější druh tohoto kamene je patrně černý opál. Je částečně průsvitný až neprůsvitný s temnou až černou základní barvou, na které výrazně vyniká hra barev v celé své škále.
Nejznámnějším nalezištěm je Lightning Ridge v Austrálii.
Modrý opál, také zvaný peruánský nebo andský opál, je další nádhernou odrůdou. Většina produkce modrého opálu, který obecně dosahuje šperkové kvality méně často než ostatní typy, vzniká právě v Peru. Nachází se však mimo jiné také na Slovensku nebo v Nevadě.
Boulder opál není přímo typem opálu dle zbarvení, jako spíše dle výsledného efektu. Opál je v tomto případě prorostlý do většinou železité matečné horniny. Části okolního kamene (matrixu/matice) jsou součástí výsledného šperkového kamene. Paradoxně právě tím, že nejde o zcela "čistý" opál, je poměrně pevný. Velmi často se v boulder opálu setkáme s modrým opálem.
Dendritický opál, který v poslední době narůsta na oblibě, nemívá zpravidla žádnou hru barev. Zato je ale jeho bílé až světle šedé tělo prorostlé větvovitými inkluzemi připomínajícími stromy nebo kapradiny. Ty jsou tvořeny hlavně oxidickými minerály manganu a železa.
Můžeme se setkat i s označením "Welo opál", nebo také "Wollo opál", "Wällo" a podobně. Jde spíše v prvé řadě o obchodní označení pro opály pocházející z oblasti Wello v Etiopii.
Mají ale několik specifických vlastností, které jej odlišují, jako jeho vyšší hygrofánnost, tedy schopnost nasakovat vodu. Barva jeho těla bývá bílá až medová, průsvitná až mléčná. Na ní se skví velmi výrazná hra barev.
Podobně bychom mohli zařadit i Slovenský opál, který nabývá často bílých a modrých odstínů. Může jít opět o mléčný, křišťálově průhledný anebo tzv. boulder opál.